Hokejky v žitě

Tak nám skončila základní část extraligové sezóny 2016/2017. 

Ach jo.

Playoff bylo tak blízko a přece tak daleko. Žijeme pro klišé.

Kdybych měla tuhle sezónu hodnotit jen podle článků na blogu, tak se vůbec nestala. Znamenalo by to, že jsme si ušetřili spoustu zklamání. Spoustu momentů, kdy chyběl jen kousek k úspěchu. Hromadu situací, kdy se celý zimák chytal za hlavu. Situace, kdy se člověku na ten zápas ani nechtělo, protože se nad ledem vznášel oblak zoufalství. Bylo by to tak lepší?

Nebylo.

Protože, ačkoliv se tahle sezóna historicky jako úspěšná hodnotit nebude, na konci toho všeho jsem stejně stála na ledě po konci utkání a cítila tu neuvěřitelnou energii. Jestli mě něco na hokeji fakt mrzí, pak to, že ten pocit, kdy člověk kouká na ty bouřící tribuny, nejde nějak reálně reprodukovat. Proto jsem pokaždé strašně vděčná, když to můžu zažít, za což musím poděkovat jak hráčům, tak fanouškům.

Náš tým je... Upřímně, pořád se řeší to, že v jiném týmu by si půlka kádru asi nezahrála. A i přesto, anebo právě proto, se ti kluci pořád rvou o každý centimetr ledu. Pořád jedou na doraz, i když je polovina hráčů jednou nohou v nemocnici. O to víc pak mrzely všechny ty zápasy, kdy to zkrátka nešlo, ať se snažili sebevíc.

Nejde jinak, než hráčům za tu sezónu poděkovat, i když si asi všichni, včetně nich, přáli, aby skončila o dost jinak.

Tuhle fotku už jsem nacpala snad úplně všude. Strašně se mi líbí!

A jinak? Jinak byla tahle sezóna jednou velkou snahou o to zase něco změnit, něco udělat zajímavější a lepší pro fanoušky. Je to takový můj malý, časově a psychicky občas docela náročný projekt.

Loni (nebo to bylo už předloni? ještě dřív?) jsem se zařekla, že budu poctivě odpovídat na všechny zprávy, co lidi pošlou na FB klubu. Za tu dobu, co to dělám, těch zpráv chodí víc a víc. A bohužel ne vždy je to úplně... na úrovni. Ale i když občas mlátím hlavou do stolu, dál se snažím. A za všechny ty momenty, kdy fakt někomu pomůžu, to stojí. I když by bylo fajn, kdyby někteří lidi aspoň zvládli poděkovat.

Letos jsem se soustředila hlavně na soutěž v bulletinu a na události na FB.
Hlavně ta soutěž v bulletinu byla docela fraška :D Klidně přiznám, že jsem se inspirovala v bulletinu Sigmy, kde bylo vlastně skoro to samé v bleděmodrém. Ha, vtípek! Bylo ale potřeba to namontovat na hokej a ideálně i na tu velkolepou oslavu osmdesáti let extraligy. Nakonec z toho bylo devět otázek na historii HC Olomouc a české extraligy. Dohromady to byl asi měsíc plánování – otázky, systém, vzhled a tak. Další zhruba dva měsíce ty otázky postupně chodily ven (bohužel s jedním zaškobrtnutím) a v lednu a únoru se pak řešilo losování a předání cen. Zkrátka, nebylo to úplně jen tak. Výsledek?
Dechberoucí zájem čítající celkem osm soutěžících. V momentě, kdy jsme s Jakubem Galvasem tu krabici na odpovědi otevřeli, mě fakt zamrzelo, že ceny nemůžou dostat všichni. Hned poté všechna ta práce, co do toho šla... Ale nakonec, když Jan Knotek a Tomáš Houdek ty ceny třem výhercům předávali, jsem fakt měla pocit, že to mělo smysl. Naše marketingová manažerka dala dohromady super balíček cen a myslím, že nakonec měli všichni vítězové radost. A o to jde. Kdyby se i zvedla prodejnost bulletinů, to by taky bylo super, ale tak třeba příště!

Události na FB je něco, čím docela úspěšně otravuju celou redakci :D Naše prosté události, kde bylo jen datum, adresa a čučavý header, jsem během tří měsíců donutila všechny pravidelně opečovávat. Nešlo to úplně samo, protože se nenašel dobrovolník, co by tam vymýšlel popisky a doplňoval odkazy na lístky, takže to si dělám sama, ale jinak... Jinak tam všichni zvládají dát jak preview, tak teď i reportáž a celkem to myslím funguje. Když je něco jiného, co by se tam dalo hodit, tak to tam dám... A mezitím křečovitě kontroluju dosah a komentáře, protože jsem si ještě neodvykla kontrolovat, jak moc to celé (ne)funguje :D
Má to pro lidi nějakou přidanou hodnotu? Snad ano. Upřímně... já se k nějaké události na FB přidám jednou za uherský rok, takže jako to, že se někdo fakt přidá ke každé události HCO, mě fakt fascinuje. Ale v dobrým! Jestli se přidáváte, dejte echo, jestli je to jako dobrý nebo co!

Co dál? Furt se snažím něco vymyslet. Všichni se snažíme, i když to třeba není vidět. Věřte mi, že jsu v té redakci lidi, co to všechno strašně prožívají a strašně moc chtějí, aby to všechno bylo zkrátka super. Možnosti ale máme omezené, času taky není nekonečně mnoho a spoustu věcí nejde udělat, protože víme, že bychom na to třeba eventuálně nestačili. Třeba jako na Snapchat. To klidně přiznám, že to byl z mé strany "omyl", velký oči a kdesi cosi. Začalo to krásně a teď to úplně stagnuje. Že jen chvilku po spuštění dal Instagram Snapu direkt tomu taky nepomohlo... Ale jinak je to celé na mě, takže všem, kdo nás tam sledují a doufají, že se tam třeba zas něco objeví, se fakt omlouvám! No, uvidíme, zkusím to třeba přes léto nějak resuscitovat ;)

Nikdo neví, co další sezóna přinese, ale já už se jí stejně nemůžu dočkat.