Na hokej bez foťáku nechodím: Star gazing

Když kolem mě hráči Zlína odcházeli po zápase do šaten, snažila jsem se zuby nehty neculit se na vybrané jedince jako idiot.

No, a pak z nich nemám být celá pryč. Petr Čajánek.
Fotka nominována na snímek sezóny, schválně, jestli se ještě překonám něčím lepším. Těžko.

Nepovedlo se. Olomoučtí zkrátka v pátek Zlínu vzdorovat nemohli.

Bože, ani se radši nedívám, kdy tu naposledy byl nějaký článek! Chtěla jsem vám v týdnu napsat takové menší shrnutí mých prudce inteligentních postřehů, ale nakonec se nedostalo ani na to. Tak možná příští týden, anebo pak kdykoli až do dalšího domácího zápasu, který hrajeme tuším až 28. prosince. Mezitím bych snad chvilku najít mohla, no ne?

Zápasy se Zlínem jsou pro mě hodně speciální, protože jak asi většina mých pravidelných čtenářů ví, zlínští Berani byli tak trochu moje extraligová srdcovka. Co je ovšem Olomouc v extralize, tak samozřejmě jiný tým nemá šanci, ale! Ale zkrátka jsem Zlínu celkem fandívala, navíc spousta hráčů u nás hostovala v 1. lize, a tak se prostě snažím si tyhle zápasy hlavně užít. No.

Včera navíc dorazila velectěná návštěva z tábora zlínských fans, a tak jsem holky vzala na punč a na trdelník a pak na zimák, že jo :D Načež jsem byla pak v redakci nařčena z paktování se s nepřítelem, jelikož jsme byly zpozorovány na náměstí :D

Zdeněk Okál

Ale k zápasu. Mezi tyče se postavil Jiří Trvaj. V útočných řadách se opět objevil Richard Diviš. Na druhé straně Zlín měl celkem slušně prořídlou obranu díky zraněním nebo stopkám (že, Horáku?!) a v útoku (nově podepsanou) posilu Jakuba Svobodu.

Co bych vám k samotné hře řekla... No, to je těžké. Hosté na nás vlítli a naši hráči se s tím moc nesrovnali. Přišlo mi, že jsou všude o krok pozadu. Když měli přesilovku, tak měli co dělat, aby se udrželi v útočném pásmu, a pokud už se dostali do šance, tak se ten či onen nešťastník/palič promáchl, minul bránu o pár čísel, anebo nastřelil tyč.

No zkrátka a dobře to bylo celkem trápení, i když to skóre ve skutečnosti tak hrozivě nevypadalo – pravda, Zlínští většinu zápasu vedli 2:0, ale to je v hokeji pořád ještě malý náskok. Navíc poměrně brzo ve třetí třetině snížil na rozdíl jediné branky Roman Rác. To Kohouty celkem nakoplo, ale nebylo jim to nic platné. Když Trvaj v závěru utkání opustil bránu, v útočném pásmu udělali jeho spoluhráči chybu a výše zmíněný Svoboda zvýšil na konečných 1:3 a rozhodl tím zápas.

V tom se opět předvedli olomoučtí diváci (neplést si s fanoušky), kteří se hromadně zvedli a odešli. Ale tak co bychom chtěli, když 4/5 publika tvoří lidi, co na hokej chodí jenom proto, že omg extraliga!!

Líbilo se mi, jaká masa fanoušků přijela ze Zlína a jakou spolu s naším kotlem vytvořili atmosféru. Náš kotel si i připravil tématické choreo... No zkrátka dokud Svoboda nedal gól, bylo to fakt pěkné, a je škoda, že to ti (ne)fandové svým odchodem takto pokazili. Trapáci. Tak! To jsem jim to nandala!

Zbytek (anebo spíš hlavní část) fotek najdete na webu HCO. Enjoy!