Jak mít nadhled

Je to prosté: Koukejte na zápas z redakce. 

Utkání se Spartou jsem sledovala z Hnízda a nic mimořádného to nebylo.

Asi vám k tomu zápasu nic moc neřeknu. Koukat z redakce mi zkrátka přijde divné a tak nějak se na to nemůžu soustředit. Když stojím sama u skla, tak mě nic nerozptyluje (krom mého vlastního focení), zatímco nahoře v Hnízdě je vždycky lidí jako smetí. A protože ty lidi znám, tak mě i celkem zajímá, co říkají, na rozdíl od situace, kdy bych třeba seděla na tribuně mezi cizími. Taky jsem se celou první třetinu pokoušela otevřít láhev Carlingu (která by teoreticky neměla na zimáku nic dělat, hmmmm) bez otvíráku, byl problém najít na to vhodný klíč. Jak vidíte, samé vážné problémy!

Nemluvě o tom, že mě tak nějak přešla nálada na hokej jen, co jsem dorazila na zimák. Jaké je tedy mé štěstí, že se na celou hru můžu podívat ze záznamu ČT!

Lidé se rozplývali nad tím, jaký bojovný a důstojný výkon ti naši borci podali, což tedy musím i přes svou ohromnou nepozornost potvrdit. Kdo by si býval před rokem, před půl rokem nebo klidně jen před dvěma měsíci pomyslel, že s klubem, jakým je již zavedená Sparta Praha, budeme hrát vyrovnané utkání, které rozhodne jediná malá chyba a jediný gól? Já tedy ne a myslím, že nejsem jediná, Takových beznadějných optimistů je na světě pomálu. Můžeme být všichni rádi, že jsme teď mile překvapeni.

V obraně ve druhém zápase v řadě nastoupil Robin Staněk, což mi udělalo radost. Udělalo by mi to radost přímo náramnou, kdyby ovšem "nezaskakoval" za Tomáše Houdka, se kterým je kdo ví co. 

Je to také již druhý zápas od odchodu Erika Hrni, kterého si zpátky do svého marodkou prořídlého kádru stáhli třinečtí Oceláři. Není nejmenších pochyb, že Erik bude chybět. Na jeho místo byl povolán Peter Zuzin. Už ve středečním zápase proti Liberci ukázal, že góly taky dávat umí. Když to pak potvrdil i v pátek proti Spartě, začalo mi připadat dost nefér, že zdánlivě nelze napsat "Peter Zuzin" bez "náhrada za Erika Hrňu". Tedy, náhradou je dobrou, ale je vůbec k nějakému hráči fér naznačit, že může být lehce nahrazen nějakým jiným? Budiž to naše filosofická otázka týdne.

Robin Staněk

Utkání skoupé na góly bylo nakonec bitvou obrany a brankářů. A také, samozřejmě, útočníků, kteří často bojovali sami se sebou. Kdyby býval Martin Cibák proměnil v závěru svůj brejk, brali bychom dva body. Ještě, že se ale v hokeji na kdyby nehraje, byla by to potom celkem nuda. Faktem je to, že jediným úspěšným střelcem byl mezi Kohouty, jak už jsem ostatně zmínila výše, Peter Zuzin. Tomáš Vošvrda v bráně dělal, co mohl, ale bohužel to byl on, za jehož zády skončil rozhodující gól v prodloužení. Ale zase – bod ze zápasu s pražskou Spartou? Zlatej. On teda zlatej je každej bod do tabulky, ale některý jsou zkrátka... zlatější :D

Ale tak jako není to tak, že bych v redakci jenom seděla a hojdala nožkama, zkoušela jsem i něco fotit. Už mi vlastně nejde ani moc fotit z tribuny, protože jsem tam neseděla tak dlouho, že už si neumím vyčíhat ten správný moment. Takže fotit doslova zpod střechy? No, řekněme, že nic moc :D Ale to asi posuďte vy sami.

Petr Kumstát

Martin Vyrůbalík

Pavel Patera

Rostislav Marosz

Radek Dlouhý

Dávid Buc

Jiří Trvaj je první gólman, kterého v našem týmu pamatuju, že by si sedal na opěradlo lavičky. Asi chce mít výhled :D