úterý 24. června 2014

Well, hello there

Co se stane, když má na olomoucký zimák přijet hvězda z NHL?


Na inlajn najednou přijde rekordní návštěva.



Ono se to dá celkem jako pochopit, kolikrát za rok (život?) vidíš v Olomouci hráče, jako je Tomáš Plekanec. Nebo Jiří Sekáč, který tam byl taky, ale to myslím většina příchozích tak úplně nezaregistrovala. Stejně ale z toho má člověk takový zvláštní pocit, když několik sezon chodí na inlajn, sedí tam prakticky sám (když nepočítám rodinné příslušníky a kamarády hráčů) a najednou přijde na zimák a tam je víc lidí, než jich bylo na posledním zápasu Mory v základní části proti Havlíčkovu Brodu.
Trošku škoda je, že mnozí příchozí jenom seděli a netleskali při gólech ani jednoho z týmů, natožpak při gólech Plekance, na kterého se, podle všechno, přišli podívat. Většina lidí však své nadšení projevovala, takže nakonec tam byla celkem fajn atmosféra, protože v inlajnu góly padají raz dva, takže diváci "nevytuhli".


Mě osobně nejvíc rozhodilo, že pánové opět začali dřív, než ve stanovený čas, a i když jsme dorazily s holkama na zimák s desetiminutovou rezervou, tak už se taky přesně deset minut hrálo. No, co už, návrat do starých kolejí, řekla bych.
Zbylých deset minut první čtvrtiny měli Eagles docela zjevnou převahu. Hráči IHC Čerti Kladno moc nebruslili a domácí si dělali víceméně, co chtěli. Ze strany hostů to trochu vypadalo jako trénink, takové jakési rozpačité cosi. Byla jsem jejich pasivitou celkem překvapená, i když kdo ví, třeba těch prvních deset minut byli v tlaku oni.


Do druhé části už Čerti nastoupili mnohem aktivněji a hra se vyrovnala, což víceméně vydrželo téměř až do konce. Eagles se opět podařilo ztratit poměrně slušný náskok, i když pokud si to dobře vybavuji, tentokrát se soupeři nepodařilo vyrovnat. Nakonec Eagles využili prázdné brány, těsný gólový rozdíl udrželi a zvítězili tak v prvním čtvrfinálovém utkání. Dokonce si na konci střihli krátkou děkovačku, což bylo celkem super.
Rovnou vám prozradím, že den poté vyhráli i druhý zápas, a tedy postoupili do Final Four.


Rozhodě to ale bylo pěkné a napínavé utkání, takže snad to všechny ty, co se přišli mrknout na Plekyho, nadchlo a třeba začnou na Eagles chodit pravidelně.

Co se fotek týče, tak jsou (opět) spíš na efekt, protože v porovnání s předchozím zápasem týden předtím bylo v sobotu celkem zataženo, takže na plochu nešlo tolik světla. Mohla jsem sice hodit vyšší ISO, ale to se mi nechtělo. Stejně je mám zas všechny našišato :D Krom Plekance se Sekáčem jsem další hráče Kladna nepoznala, takže omluvte mou neznalost a absenci jmen u fotek.




Lubomír Vích


Tomáš Plekanec





Jiří Paška



Dalibor Sedlář

Lukáš Cik

Jiří Sekáč







Jakub Čuřík










Žádné komentáře:

Okomentovat