Put on your war paint

Fíha, to to uteklo! Přijde mi to jako minulý měsíc, když jsem fotila start letní přípravy a najednou už máme po čtvrtfinále playoff s Litoměřicemi.

Abych držela s titulkem a bojovým duchem, tak dneska tohle.

Když se mrknu na web, s hrůzou zjistím, že poslední článek se tam objevil 20. ledna a že vlastně za celý dosavadní rok 2014 tam jsou (tohle dílo nepočítaje) dva kousky. Což je pro mě taková malá tragédie, protože práce na tomhle blogu mě vždycky strašně moc bavila. Doufám, že to i bylo vidět :)

Ale vysoká není žádný med, a i když jsem nečekala, že budu celé dny hojdat nožkou, tak mě to dost zaskočilo. Opravdu jsem si nemyslela, že za celou sezónu uvidím tak pět nebo šest zápasů KHL a dozvím se vyloženě náhodou, že Spartak jako klub končí. Tak kde jsme?!

...welcome to the adulthood.

Anyway! V 1. lize nám začalo playoff a prvním soupeřem mých milovaných Kohoutů jsou borci z HC Stadion Litoměřice. 

V prvním zápase jsem nefotila. Respektive ta fotka chorea na FB Mory je ode mě a to je vše. Protože jsem tam byla v rámci narozeninové oslavy a sedělo se úúúplně nahoře, odkud se fotit nedá. Na hokej z toho úhlu jsem si fakt hodně odvykla. Musím říct, že dole u ledu se mi líbí víc. Zápas kluci vyhráli hezkým výsledkem 4:1.

Ve druhém zápase jsem dokonce! fotila pro web, takže fotky najdete přesně tam. A bylo to hodně pěkný, ještě aby ne, když se vyhrálo 7:1.

Zápasy v Litoměřicích vůbec nebyly tak veselé. Všichni samozřejmě čekali aspoň jednu výhru, ale bohužel. Dvakrát se vyhrálo na nájezdy, což mi vždycky v playoff přijde hodně krutý.

V neděli tak přišlo na řadu páté čtvrtfinále a když jsem asi čtvrt hodiny před začátkem dorazila na zimák, bylo už pěkně plno. Konečně se návštěvnost přehoupla přes 2 tisíce lidí, na předchozí dvě domácí utkání to bylo kolem 1700, což myslím je celkem škoda, vzhledem k tomu, že je playoff.

Nechci se o tom zápasu nějak extrémně rozepisovat, už jenom kvůli tomu, že o prvních dvou jsem nenapsala ani ň. Navíc jsem to tak nějak průběžně komentovala na Twitteru. Tak jako tak, probíhal dost podobně, jako ty ostatní domácí souboje – víceméně dvě vyrovnané třetiny a pak Litoměřice odpadly. První vlaštovkou byl gól Jakuba Hermana v první třetině. Druhá třetina byla bezgólová, a tudíž děsně napínavá, protože omg jak to skončí?!?!

Skončilo to tak, že ve třetí třetině přidali kluci ještě pět gólů a bylo vymalováno. Začal to Jakub Bartoň, následoval ho Rostislav Marosz. A to nás ještě mezitím všechny poděsil Tomáš Vošvrda, co vyjel za bránu rozehrát puk a místo toho mu to podjelo :D Naštěstí z toho Litoměřice netěžily. Naopak Kohouti využili každou chybu hostujícího gólmana. Třeba Richard Diviš. Pátý gól do brány Litoměřic plácl David Ostřížek a šestý přidal opět Divoch.

Ondrušek a Švaňhal

Matěj Pekr

Vošvec raplil a šel štěkat na soupeře až na čáru :D

Mario Cartelli

Šesté utkání v Litoměřicích bylo napínavé jak guma od tepláků, ale kluci ho zvládli, vyhráli 2:3 (dva góly pro Švaniho!) a v semifinále narazí na Jihlavu.

Tohle bylo ovšem prudce inteligentní.