The lover, the fighter and the others

Naši fans utkání hrdě (a trošku nelogicky) označili za derby. Jejich fans to označili za výjezd sezóny. O čem, že to mluvím?

Sobotním soupeřem HCO byl tým z Havířova. Utkali jsme se s nimi už dvakrát během přípravy a v obou případech jsme z toho vyšli vítězně. Ale teď měly soupeře podpořit posily z ELH a hlavně tři autobusy jejich příznivců.

Tenhle hokejový zápas měl snad všechno, co vás napadne - výborný hokej, parádní góly, řev fanoušků, emoce, oheň, policejní zásah, rvačku a hlavně tři body pro domácí.

Z extraligových posil nakonec dorazili Němec, Kolarz a Roupec. K poslednímu jmenovanému se ještě dostaneme, ale teď jenom zmíním, že střídavé starty do Havířova mají i Šedivý s Maroszem a na ty se, asi, těšili všichni nejvíc. Tak jel Šedivý s Vítkovicemi do Litvínova nebo kam a Marosz se hodil marod :D

Navštívit nás přijel alespoň Jaroslav Koma.

Nám se do brány postavil Tomáš Halász a byl parádní, důkazem budiž ta krásná velká nula na jeho kontě. Bylo vidět, že chytá ve velké pohodě, hodně sebevědomě vyjížděl z branky rozehrát holí, všude byl včas... no a děkovačka alá Moonwalk od Michaela Jacksona? 10/10 would recommend!

Havířovské fanoušky jsem potkala už v tramvaji, potkala jsem je už hodinu před zápasem u haly a furt jsem si říkala, že se vlastně všichni tady vystrašili sami a můžeme se těšit tak leda na "nejlepší fandění v republice". Jo, dvě třetiny to i byla pravda.

Hokej na ledě se odvíjel v podobném duchu, jako ve dvou předchozích duelech s Havířovem. Jako nováček soutěže může AZet maximálně překvapit (to samozřejmě berte s rezervou), zatímco Olomouc, jakožto aspirant na baráž, musí "povinně" brát z takového utkání plný počet bodů. Krása hokeje je v tom, že teorie a praxe jsou často dvě různé věci, tenhle zápas toho ovšem nebyl důkazem.

Do první třetiny jasně vstoupili lépe domácí a hosty tlačili celých deset minut, až z toho nakonec byl gól pro Romana Ráce. O vedení však mohli celkem rychle přijít, jelikož šli do tří. Trojice statečných a parádní Halász v bráně však těsný náskok ubránili, a do šaten tak šly oba týmy za stavu 1:0.

Náš kotel "stihl" během prvních dvaceti minut roztáhnout choreo. Stihl je v uvozovkách proto, že k úplnému roztažení vlastně nedošlo. Místo, aby si to smotali tak, že by se rozmotávalo od prostředka na obě strany, tak to prostě srolovali celé, což mělo za následek, že se to rozbalovalo strašně dlouho. Tak dlouho, že než rozbalili konec, lidem na startu ruply nervy a choreo roztrhali a pustili. Jo, organizace!

My, co jsme poslední tři týdny absorbovali do těla až moc ruštiny, jsme na choreu viděli "Moča". Jfyi.

O přestávce jsme sledovaly (samé holky!), jak fandové Havířova chystají choreo. Pod kotel nachystali obrovskou igelitovou plachtu ("To maj na mrtvoly?") a na zeď přilepili pruh pásma, na kterém stálo "strach". Tedy, bylo tam toho i víc, jenže to měli moc dlouhý a debatovali další postup tak dlouho, až začala druhá třetina. 

Nakonec jsme měly strach z toho, že jsme nevěděly, z čeho vlastně máme mít strach! :D

Druhá třetina byla v úvodu vyrovnanější, než ta první, takže jsme si ani moc nevšimly, že "strach" máme mít "z nich", protože na choreu stál nápis "Strach z nás!". Jako věta to moc smysl nedávalo, ale asi měl někdo básnické střevo a cílem bylo, aby se to rýmovalo..? Havířovští mimochodem pořád něco hulákali, ale prd jim bylo rozumět, protože sice akustika je v Plechovce skvělá, ale taky je tam pěkná ozvěna. Každopádně, aby jako ten náš strach umocnili, tak vytáhli nahoru ten igelit, na kterém byly dva páry očí. Jejich význam mi došel, až když jsem si přečetla jejich report. K tomu se ale taky dostanu.

Hosté si taky dost zařvali při druhém gólu HCO, který vstřelil Matěj Pekr, jelikož mu dost možná předcházel faul. Rozhodčí toho názoru ovšem nebyl, a tak jsme vedli 2:0. Peky ale došel k závěru, že teda dá i jeden "fér" gól, obral obránce o puk, utekl mu a tváří v tvář brankáři zvyšoval na 3:0. Mně takticky nedoostřil foťák, takže mám jenom závěr celé akce.

Čtvrtý gól přidával Jakub Herman, pátý pak Ondřej Švaňhal po teči krásné střely Ovčačíka. Krom gólů druhou třetinu zpestřila i demence nějakého "fandy" z Olomouce, který se rozhodl havířovský strach zapálit. Sekuriťáci naštěstí holýma rukama hoří kusy papíru strhali dřív, než to stihlo chytit celé.

vymodlenej

Do poslední dvacetiminutovky samozřejmě domácí vstupovali za velké pohody, aby taky ne, když vedli 5:0. Ještě během prvních pěti minut kotel hostů odpálil pyro ve formě světlic, což bych ještě pochopila, z toho tolik kouře nejde. Pak ale začali zapalovat takové ty malé blikavé potvory, které kouří jako blázen, tudíž logicky do uzavřené haly nepatří. Pravda, i u nás v kotli se občas objeví, většinou však maximálně jedna až dvě. Aby nám to nebylo líto, rozvášněný dav došel k závěru, že se jim hokej nelíbí, a tak začali ty blikavce házet na led. 

Tady musím zmínit ten jejich opravdu zábavný report, kde tvrdí, že "Vyhořelé pyro je většinou házeno na zem pod sebe nebo na spodní část tribuny, několik kousků však končí až na ledě.", což je ovšem kec jak vrata, protože spousta jich letěla na led "za čerstva" a pořádně se rozhořela až právě na ploše, kde mimochodem stáli logicky nejenom naši hráči, ale i pětice hráčů hostů. Led i tribuny samozřejmě okamžitě zavalil oblak dýmu, který opravdu nepříjemně smrděl chlorem. Kotel hostů mezitím sundával trika (pivo dělá hezká těla... ne) a zase cosi řval, zatímco pálili šálu. S kradenými šálami prý začali domácí fandové, ale je to celkem fuk, demence je to tak jako tak, ať už to dělá jakákoli strana.

Mezitím na led – jen kousek od Hallyho – přiletěl dělobuch, celej stadion se lekl jak kráva a bylo to to poslední, co bylo potřeba k tomu, aby hráči obou týmu odešli do šaten. Prý to tam hodili "fandové" domácích, ale kde je pravda už se nikdo nedozví. Protože přes hosty nebylo nic slyšet, nikdo nevěděl, jestli hlasatel oznámil konec, ale pár havířovských hráčů zůstalo u časoměřičů, tudíž jsme zůstaly sedět na místech.

Havířovští fans si s sebou přivezli vlastního fotografa, který byl taková podivná postavička, a vůbec ho neštvalo, že by na střídačkách, a později během vynucené pauzy i na ledě, neměl absolutně nic dělat. Ale tak hosté zjevně nepochopili význam spousty věcí, co by se neměly dít, takže to je asi marné snažit se to pochopit. 

Mezitím do sektoru napochodovala security s policejními těžkooděnci v zádech a pomocí rojnice postupně celý kotel vytlačila až ven před stadion. Někde z nitra stadionu se ozval výbuch dalšího dělobuchu a nad ledem tiše začaly hučet větráky, v marné snaze rozehnat hustý oblak chlorového dýmu.

Hosté sice můžou vykládat, že oni jsou "zkrátka jiní", ale všechno má své meze. Dvě třetiny předváděli, všechna čest, naprosto parádní fandění. Bohužel to, co předvedli jako svou "labutí píseň", bylo trapné a nedivím se, že je trenér jejich týmu za takové chování zkritizoval. 

Bohužel, uzavřená hala je uzavřená hala a větráky u ledu nebyly určeny na to, aby rozháněli jakési chemické svinstvo, ale mlhu. Takže se třetí třetina dohrávala v oblaku kouře, přes který pořádně nebylo vidět na druhou stranu ledu, který smrděl a blbě se v tom dýchalo i nám, co jsme seděli na tribuně a nepodávali intenzivní fyzický výkon. Jedna věc je fandit, druhá věc je ohrožovat zdraví svých i cizích hráčů.

Škoda byla, že ačkoliv měl početný domácí kotel zimák sám pro sebe, tak byli dost dlouho ticho a diváky tak nakonec zvedal ze sedaček Richard Diviš. Toho v rohu začal krosčekovat David Roupec a v té své "herní snaze" pokračoval tak dlouho, dokud Divoch neměl dost, neshodil rukavice a nepustil se do něj alá NHL. Já mám slabost pro bitky a tahle byla krásná. Divochovo jméno právem vyvolával celý stadion, když s trestem 5+20 odcházel do šaten. Mě osobně překvapilo, že jeho "vyzyvatelem" byl zrovna Roupec, který není zrovna žádný řízek. Už někdy během předchozích dvou třetin se mu podařilo celkem zdatně vytočit kapitána Bartoně, který obvykle žádné strkanice nevyhledává. No, ale jsme všichni rádi, že po událostech loňského playoff je Roupec ve stavu se rvát.

Šestý gól přidal ve vlastním oslabení Jiří Řípa. Následně jsme opět nabídli hostům přesilovku 5 na 3, ale Hally byl fenomenální (ano, napíšu to ještě asi stokrát) a nic za záda nepustil. Ono vůbec jsme těch vyloučení měli v poslední třetině hodně. Vlastně kompletně celá hra byla rozhozená, což se ale dá pochopit. Poslední, sedmý gól, přidal Pavel Selingr a bylo vymalováno. Výsledek mi přijde trošku zavádějící, protože hosté mi tak marní nepřišli, byl to moc pěkný hokej.

Už jsem tady vychválila Hallyho, tak je čas i na ostatní. Ale Hally byl super!! :D

Tak třeba Jakub Bartoň. Ten dal v sobotu slovu "obránce" úplně nový význam. Byl skvělej. Byl by úplně dokonalej, kdyby býval neměl 14 trestných minut, z toho 2+10 za Tomáška, rameno smrti. Nutno ovšem poznamenat, že tentokrát Tomášek nikoho nepřizabil :D

Pak samozřejmě klobouk dolů před Pekym, dva góly jsou dva góly a všichni jsme rádi, že mu to tam zase začíná padat.

Moc to tam nepadá Divochovi, ale ten i tak dělá na ledě obrovskej kus práce, i když on by možná nesouhlasil. Posledních pár zápasů odehrál po boku juniorů (respektive věčně mladého Seloše) a myslím, že ty kluky krásně vede. Příkladem budiž už jenom to, jak se s ním dařilo Jerglovi. Bitka v sobotu byla fajn zpestření, ukázal, že jeho hra může mít další rozměr, a rozhodně si neudělal ostudu, spíš naopak.
Super byl i Jan Knotek. Líbí se mi víc a víc, umí krásně hitovat, to je radost.

No a vlastně bych chtěla pochválit úplně všechny, protože všichni k tomu výsledku 7:0 přispěli svým dílem. Jen tak dál, borci!

Jakub Bartoň

Richard Diviš

Lid si zvolil, že maskot se nyní jmenuje Kokrhél. Mám z toho smíšené pocity.

Ctirad Ovčačík

Baruna mstitel

o přestávce byl sledge

Jan Knotek

Alex Rašner

Jiří Řípa

Ondřej Švaňhal vede bodování útočníků

prosím pěkně moje jediná fotka Pekyho druhého gólu

David Roupec

no jo :D

já fakt nevím, jak někdo na tom ledě něco viděl

Každý trhač musí mít povinně košík!

tahle oslava byla hozená rukavice Vošvecovi

Heslo na příští vzájemné utkání by klidně mohlo být "Fandi, ale zůstaň člověkem.", protože opravdu první dvě třetiny havířovský kotel dostál své pověsti o nejlepší fanklub ČR, a kdyby býval takto fandil i v poslední části, asi by spousta z nás šla domů se zasněným povzdechem: "Jó, kdyby se tak fandilo i u nás.". Tak snad příště.

Aby vám to nebylo líto a někdo si nepřipadal ukřivděn, dávám jsem se zpožděním i report domácích fandů. Tohle hlavou nepochopíš.