sobota 2. února 2013

WE ARE THE CHA- ...wait, no... not yet!

Byl to prosím kolektivní úspěch, co zapříčinil vznik tohoto článku. To bylo tak:
  1. Ve čtvrtek jsem dostala své poslední pololetní vysvědčení, na kterém byly pouze tři dvojky a hele, fakt egotrip!
  2. Trade deadline přežili všichni relativně bez úhony
  3. V pátek Ufa roznesla na kopytech odvěkého rivala z Kazaně a navíc SKA Petrohrad konečně něco fakticky vyhrál.
  4. V sobotu byl můj milovaný tým z města Olomouce totálně nejlepší.
Aneb ať žijí strašně dlouhé články o všem možném!

Aby tenhle sloh měl aspoň trošku hlavu a patu, vezmu to klub po klubu a volně do toho zakomponuji body výše zmíněné... no, snad se mi to podaří :D

Salavat Julaev Ufa
Vítězové Gagarinova poháru z roku 2011 mají opravdu divokou sezónu. V létě se rozloučili téměř s půlkou týmu a z toho, v čem aktuální šampionát začali, už taky moc nezůstalo. Proto by byl výčet všech změn poněkud zdlouhavý. Zmíním tedy pouze poslední posilu, kterou je obránce Brent Sopel, který až dosud hájil barvy Metallurgu Novokuzněck.

Ufa, která podávala v průběhu celého roku dost nevyrovnané výkony, což skončilo vyhazovem trenéra, v poslední době opět předvádí efektní hokej, na který byli fanoušci zvyklí z předchozích let pod taktovkou trenéra Bykova. 
Dá se říct, že je nastartovala prohra s AK Bars Kazaň z 5. ledna, kdy je Kazaň přejela s jasným výsledkem 9:3. Od té doby se tým možná trochu paradoxně vzchopil, a i když pár zápasů do vítězného konce nedotáhl, celkově se jeho výkon o dost zlepšil. O tom svědčí i poslední odehraný zápas, taktéž proti Kazani, který Salavat vyhrál zcela jednoznačně 5:0. Čímž potvrdili podobný výsledek proti Avangardu (6:1) a před playoff vyslali svým soupeřům jasnou zprávu, že se rozhodně nehodlají vzdávat.

Ufa má už postup do playoff jistý, momentálně jsou na pátém místě se 49 zápasy, které jim přinesly 82 bodů. 
Mrkněte na highlights ze zápasu proti Kazani, ve kterém Sopel získal svůj první bod v dresu Ufy:


SKA Petrohrad
Od vyhazovu trenéra Říhy nebylo o SKA v českých médiích moc slyšet, tedy aspoň do chvíle, dokud Jevgenij Arťuchin neshodil po dlouhé době rukavice ve střetu s Jannem Jalasvaarou z moskevského Dynama. Byl to takový celkem kuriózní incident a v Artyho neprospěch tentokrát hrál ten fakt, že Jalasvaarovy faulíky jsou takové nenápadné, navíc video bitky zcela logicky neobsahovalo Finovo neustálé provokování celého petrohradského týmu. Čímž tedy nechci nějak ospravedlnit Artyho vážně neadekvátní reakci, ale vážně lidi, buď se podívejte na celej ten zápas, anebo buďte potichu ;) Proto sem ani odkaz na video nedám, protože si myslím, že je to zkrátka dost jednostranný pohled.
Jalasvaara byl odvezen do nemocnice a celá věc se okamžitě nafoukla do vesmírných rozměrů. Vzduchem létala slova jako "operace" nebo "poškození zraku" či "konec kariéry", což zcela logicky není nic, co bych chtěla slyšet, i když Jalasvaaru vážně nemám ráda, protože prostě hraje soustavně jak čuník a prochází mu to. Není totiž nic ubožejšího, než přát komukoli zranění či jiné neštěstí. Nikoho, samozřejmě, nezajímalo, že zranění utrpěl i "ten psychopat", a to přesněji během onoho osudného hitu, kterým celý konflikt vygradoval. Tak jako tak, Arťuchin byl diskvalifikován na tři zápasy.
S velkou radostí vám prozradím, že jsou oba hráči v pořádku. Z Jalasvaarových 3-5 týdnů mimo bylo nakonec 5-7 dní klidu. No prosím. Jediné nervičky tak zůstaly jenom z toho, jestli Arťuchin bude oblékat dres SKA i 1. února. A jsem opravdu ráda, že nemusím začít koukat na další tým ;)

Arťuchinova diskvalifikace se již nestahovala na páteční zápas, který byl shodou okolností opět proti Dynamu Moskva. Už od loňských playoff na sebe mají tyhle dva týmy pifku, a tak není žádným překvapením, že všechna jejich čtyři střetnutí v této sezóně byly naprosté šlágry kola. 
Trenér Jalonen mi splnil přání a Arťuchina na zápas nepostavil. Oficiálním důvodem byl start Michaila Varnakova, kterého SKA získali těsně před uzávěrkou přestupů z Torpeda. Miša je u mě známá firma, a tak mám z jeho příchodu velkou radost. Tak jako tak, Jalonen si nejspíš (stejně jako já, hehe) dal dvě a dvě dohromady a došlo mu, že pomstychtiví hráči Dynama (Petružálek hrdě prohlásil, že celý tým Artyho nenávidí) by se nejspíš postarali o to, aby Arty tak či onak zápas nedokončil a nebo aspoň strávil jeho notnou část na trestné.

Očekávala se daleko větší řežba, nakonec ale fanoušci viděli jenom fakt hezké góly a užili si pořádné nervy ze závěru zápasu. Varnakov jistě zanechal skvělý první dojem jednou přihrávkou. SKA porazili Dynamo 3:1 a krom tří bodů si tím zasloužili i svou vůbec první trofej za dobu existence KHL. 49 zápasů a 110 bodů totiž bohatě stačilo k výhře Kontinentálního poháru, ceně udělované nejlepšímu týmu základní části.

Michail Varnakov není jedinou posilou nejlepšího týmu základní části (sakra, zní to dobře, co). Řady SKA doplnil i nadějný mladý forvard Artěmij Panarin, který až doposud hrál za Čechov. Přetlak útočníků se bohužel musel nějak řešit a odnesl to Gleb Klimenko. Chlebíka vyměnili do Atlantu, opačným směrem putoval obránce Alexandr Osipov. Chlebík bude chybět nejenom na ledě, protože ho fanoušci zbožňovali. Když už nic, tak se v Atlantu shledal s Alexejem Petrovem a každý přece ví, že ti dva mají tu nejlepší bromance ;)
Pár hodin po zápase se tým odebral do SAE, kde stráví poslední reprezentační pauzu před třemi závěrečnými zápasy základní části a playoff.


HC Olomouc
...to nejlepší na konec :)
Druhý tým 1. ligy své fanoušky tuhle sezónu jen a jen raduje. A to i přes to, že v sobotu prohrál na domácím ledě 1:4 proti třetímu Ústí. Byla to totiž vůbec první domácí prohra za tři body, což není ale vůbec špatné, když se mrkneme na rozpis a zjistíme, že doma se kluci představí už jenom třikrát. Samozřejmě, byla to komplikace na cestě za prvním místem, respektive ve snaze o udržení druhého. Moru čekaly dvě klíčová venkovní utkání a já vám rovnou prozradím, že je chlapci zvládli na výbornou!

Uzávěrka přestupů se samozřejmě vztahuje i na 1. ligu a HC Olomouc zasáhla o něco víc, než obvykle. Důvodem je poměrně rozsáhlá marodka, na které jsou dlouhodobě tři, respektive čtyři hráči, když k Houdkovi, Nedbálkovi a Kucharczykovi počítáme i Milana Ministra. Navíc nelze spoléhat na výpomoc z Extraligy, protože víceméně na stálo jsou u nás v tomhle směru pouze Kašík s Valentou. 
S mírným předstihem doplnil obrané řady Roman Kadela, který už stihl za Moru odehrát tři zápasy. Dalším obráncem, který má pomoci v boji o baráž je Ondřej Kříž, který už kdysi za Olomouc hrál. Poslední posilou, tentokrát do útoku, je Adam Rufer, který až doposud bojoval v Šumperku.
A Michalovi Vodnému byly vyřízený střídavé starty do Zlína.

První výhru tohoto týdne HC Olomouc získali na ledě Hradce Králové, který porazili s přehledem 6:2. Čtyřmi góly se blýskl nejlepší střelec Matěj Pekr, který hrál poprvé od zranění, které ho ze hry vyřadilo na zhruba dva týdny.
Nejdůležitější zápas ale čekal na Moru v sobotu, kdy moravský klub zamířil do Mladé Boleslavi, která se po celou sezónu drží na prvním místě. Bojovalo se samozřejmě o body, ale ve hře byla i naděje na první místo, kterou v Olomouci živíme, jak to jen jde ;) Boleslav celkem rychle vedla 2:0, ale nebylo jí to nic platné. I přes naprosto šílených 12 vyloučení Mora nakonec zvítězila 7:4. Všichni určitě byli strašně super, ale já bych zmínila juniora Lukáše Králíka, který se skvěle chopil šance v áčku a za poslední tři zápasy má bilanci tři góly a jednu asistenci.

V prvé řadě ta výhra znamená, že pořád můžeme být první. Pak nás taky přiblížila Boleslav na rozdíl pouhého jednoho bodu, ačkoliv soupeř má jeden zápas k dobru, a to proti dvanáctému Mostu. Nutno taky zmínit, že ze čtyř zápasů proti Boleslavi naši borci vytěžili 10 bodů. A na konec třešnička na dortu v podobě historického milníku: Mora poprvé v novodobé historii klubu překročila hranici sta bodů. Loni jim to uteklo o jeden bodík :D 

Tak jako tak, olomoucký hokejový klub tuhle sezónu své věrné prakticky jenom raduje, protože na těch pár škobrtnutí není nutné brát zřetel. A ať už se v playoff stane cokoli, tak si myslím, že můžeme být všichni na ty kluky sakra pyšní!

Kdo se dočetl až sem, tak klobouk dolů ;D
Přeju pevné nervy na playoff!

2 komentáře:

  1. achjo ta Ufa..co já s ní?
    ještě že maj ten titul 2011, to pořád tento vztah komplikuje heh
    všechny týmy 1.ligy, už to zabalte, Mora prostě vyhraje, se z toho nikdo nezblázní

    OdpovědětVymazat
  2. tak za prvé k té reklamě nahoře↑ :D napišu kamošce co rada foti a shanela fotak jesi by nechtela ;) ten popisek: "a to i za teplot pod bodem mrazu." bych u tebe zmenila spíš "je zvyklý spíše na teploty pod bodem mrazu" :D

    Tak jako Čajda už není žádný mladík aby rozdával rány ale pekne se vzteknout jeste umí a ten Brejčák je o hlavu větší :D
    Taky se moc moc těšém na Zámoru a Toma Rachunka ;)

    Letos se vám opravdu daří a zrovna včera jsem přemýšlela nad tím jakébyto bylo fajn kdybyste byli v Extralize :D a nebo hráli baráž a určitě bych chtela přijet vás podpořit kdyby byl čas ;)

    na výzo pouze tři dvojky?? :D tak to mám co dělat :D

    OdpovědětVymazat